Používají mě místo jeřábu

Začínal od píky a dotáhl to až na mistra povrchových úprav. Takový je příběh Radka Wasserbauera. Než se dostal do ACO, pracoval ve firmě Žďas, kde byl spolu se svým současným nadřízeným.

Celý článek zde

Zlaté ruce českého údržbáře dobývají svět

O tom, jak život ovlivňují náhody a štěstí, ví svoje Václav Frühbauer. Jako opravář zemědělských strojů se počátkem devadesátých let ocitl bez práce, když se rozpadlo družstvo, v němž pracoval. Následující dva roky dělal černého šerifa u bezpečnostní agentury a rozhlížel se po něčem lepším.

Celý článek zde

Duchapřítomnost směnového předáka

„ACO je tady v okolí svou velikostí a platovými podmínkami raritou,“ říká Martin Líbal, který do firmy přišel před šesti a půl lety. Vyučený malíř-lakýrník předtím pracoval na pile ve Světlé nad Sázavou. Kvůli bydlení ale nakonec musel změnit zaměstnání. „V ACO pracoval můj otec a v době, kdy se stavěla zinkovna, hledala firma zaměstnance. Táta se dennodenně potkával s panem vedoucím, takže slovo dalo slovo a byl jsem tu,“ vzpomíná s úsměvem na tváři.

Celý článek zde

Zásah v pravou chvíli

V létě se bude ženit a plánuje, že příští rok začne stavět rodinný domek. O synovi a stromu ještě nemluví, ale je jasné, že mladý zámečník Bohuslav Eliáš z nedalekého Nížkova na Žďársku má o své budoucnosti jasno. Do firmy ACO v Přibyslavi přišel před třemi lety, když se v jihlavské pobočce koncernu Bosch propouštělo a on se najednou stal nadbytečným. „ACO jsem znal dobře, je to tady v okolí největší zaměstnavatel a byl jsem rád, že mě sem vzali. Potkal jsem tady dobrou partu lidí a taky platy jsou na zdejší poměry na dobré úrovni,“ dodává. Letos v dubnu přešel na místo přípraváře výroby na mechanické dílně.

Celý článek zde

Užívám si dovolenou v pedálech

Vášnivý cestovatel a cyklista. Tak o něm mluví jeho kolegové v ACO. Pavel Dvořák už má procestovanou v podstatě celou Evropu, navštívil i Kanárské ostrovy nebo Seychely. „Pak jsem tak nějak přišel na to, že mě tahle masová turistika moc nebaví,“ vysvětluje.

Nikdy to nevzdám!

Pan Jiří Geist je člověk, který ukazuje, že důležité je věřit sám sobě v každé, i sebetěžší životní situaci. V ACO ho potkáváme posledních jedenáct let. Jako vyučený strojník pro zemědělskou výrobu nastoupil do JZD v České Bělé. Po vojně se ke své práci vrátil, ale potkalo ho neštěstí. Při práci se strojem vyrábějícím balíky slámy přišel o pravou ruku v předloktí. „Nešikovné maso musí pryč,“ žertuje dnes s nadhledem.

Z kanceláře až na radnici

Ve svých zaměstnaneckých řadách má ACO i komunálního politika a bývalého místostarostu Přibyslavi. „Jsem patriot a rád pomáhám lidem, proto jsem z firmy na určité období odešel na radnici a věnoval se práci pro obyvatele Přibyslavi,“ říká Michael Omes

Jsme dobří a budeme lepší

Jaroslav Meloun začínal v ACO v roce 1996 jako řadový technolog, později jsme ho mohli najít například na pozici vedoucí střediska servis. Po sedmnácti letech si bez něj firmu neumíme ani představit. Bez jeho neutuchající snahy najít možnosti zlepšení, zefektivnění a omezení plýtvání by možná ani nebyla tam, kde dnes je. To je mimo jiné práce dnešního manažera pro neustálé zlepšování.

Vizionář, který dokáže pro ACO využít každou příležitost

Na někdejšího jednatele společnosti ACO Lukáše Kaislera vzpomínají dodnes v Přibyslavi jako na vizionáře s velkým rozhledem, který pomohl jejich výrobkům prorazit do celého světa. Za jedenáct let jeho působení v čele firmy se počet zaměstnanců ACO Přibyslav více než zdvojnásobil a značně se také rozšířil výrobní program.

Dobrý člověk, který žije mezi námi

Hanu Ondráčkovou najdete v účtárně. Do ACO přišla po mateřské dovolené na podzim roku 1997 jako brigádnice, ale protože se osvědčila, hned po měsíci dostala nabídku, aby zůstala nastálo. „Od první chvíle si mě získalo velice přátelské prostředí, které jsem zde objevila. A i když se za ta léta firma značně změnila a rozrostla, na té atmosféře se z mého pohledu vůbec nic nezměnilo,” říká.

Personalistka s velkým srdcem a nakažlivým smíchem

Pokud je ve firmě někdo, koho rozhodně všichni znají a kdo zná je, je to právě Jitka Henzlová z personálního oddělení. Jitka je zvláštní kombinací neutuchající energie, nápadů a empatie. To když vymýšlí elegantně jednoduché cesty, jak využít nevytížené pracovníky, zaplnit pracovní místo, zapojit kolegy do nejrůznějších aktivit.